Tak zítra brzy ráno odjíždíme s do nedaleké Melaky v Malajsii na třídenní výlet. Osobně si pamatuju ze školy, že to bylo největší centrum obchodu s kořením na celm světě. V průvodcích se dá dočíst o zajímavé historii a různých mezinárodních vlivech na tento proslulý obchodní přstav. Lonely Planet otevřu ale až zítra v buse a dozvím se více.
Jedná se o výlet pořádaný ISC a bude ns tam asi 130 zahraňáků. Původně jsem se chtěl masovým akcím vyhnout, ale vzhledem k tomu, že je konec Ramadánu tzv. Hari Raya Puasa, tak není téměř možné sehnat ubytvání na kterémkoliv jiném ostrově. Je to asi největší cestovní špička v roce a to protože cestujou hlavně místní domorodci a konečně se nají za světla po měsící strádání. Po několikahodinovém úsilí, co jsem nesehnal žádnou volnou chatrč na ostrovech v Malajsii jsem se tedy na poslední chvíli zapsal na Melaka trip. Zbytek bandy (asi 6 kluků) jede někam na blind. Já raději zvolil sice trochu dražší cestu, ale bydlení je zajištěno. V podstatě tento víkend není dobré cestovat nablind a naše backpackers trips si schovám na příští víkendy, kterých tu bude dost :)
Jinak až teď jsem dokončil několika-měsíční tvoření rozvrhu. Ale to si zaslouží samostatnej článek někdy v budoucnu.
View Larger Map
čtvrtek 9. září 2010
úterý 7. září 2010
Citytour in Singapore
V sobotu jsme jeli na odpolední poznávačku. Bylo to organizováno ISC (International Student Club), takže za 10 SGD jsme se dostali do 4 zajímavých čtvrtí. Fotogalerie zde...
- Katong - ochutnávka čaje a jídla, tradiční oděvy
- Arab street - návštěva mešity a trhy
- Little India - indická čtvrť plná nákupních center
- Chinatown - čínská čtvrť s hinduistickým chrámem
pondělí 6. září 2010
Sigapurské zákazy
Založil jsem album a budeme ho pravidelně aktualizovat. Cedulek je tu opravdu hodně a předháníme se v tom, kdo najde nějakou opravdu unikátní. Dokonce tady někdo viděl i zákaz prdění, ale nemáme fotku. Btw. hned za školním kampusem je armádní území odkud často slyšíme střelbu.
Tendle zákaz zatím vede. Když ho Tomáš pořídil tak se otevřela brána a vyšel k němu policajt (voják). Nakonec Tomáš přišel i s fotkou ve foťáku.
Další zákazy a odkaz na fotogalerii
Tendle zákaz zatím vede. Když ho Tomáš pořídil tak se otevřela brána a vyšel k němu policajt (voják). Nakonec Tomáš přišel i s fotkou ve foťáku.
Další zákazy a odkaz na fotogalerii
neděle 5. září 2010
Indonesie - Java (19.-29.8. 2010)
Úvod
Trip byl moooc zajímavej, úplně jiný podnebí a spousta nového. Vůbec žádnej problém nebyl, takže co více si přát.. Program byl dost pestrý a snad jedinou věc, kterou jsme nerealizovali byl výstup na vulkán (důvod: hora byla zavřená).
Program
Mapa a náplň naseho 10ti dennih putovani je k nahlednuti v mapě. Cestovali jsme z Yogyakarty uprostred Javy smerem k Jakarte. Kouknete co vse umi googlemapy :)
Zobrazit velkou mapu Indonesie - Java v novém okně.
Foto, Video
Konecne jsem se take dostal k tomu abych setridil svoje fotky a videa (jeste cekam na Tomasovo).
odkaz na FOTOGALERII
odkaz na VIDEA
Místní lidé a náboženství
V Indonésii žije celkem asi 250mil lidí a z toho téměř polovina na Jávě. Znamená to, že tam téměř nejsou divoká zvířata, je tam bezpečno a obyčejná města mají aglomerace, které se táhnou i třeba 100km na každou světovou stranu. Dominantním náboženstvím je Islám (asi 80pct), ale tak trochu jinej Islám než ho prezentují média v Evropě. Ohledně náboženství jsme mluvili s místníma snad nejvíce a nejčastěji padalo slovo tolerance. Znamená to, že vedle sebe žijí muslimové, hinduisté, buddhisté, křesťané a já nevim kdo ještě. Dokonce i v rodině mohou mít různá náboženství, za což by se v Arábii pozabíjeli. No hodně se tedy mluvilo o základech těch náboženství jako Rámajána, Kniha mrtvích, apod. (to co každej slyšel ve škole). Pak taky jak je to s těma jejich bohama a vůbec co které náboženství dovoluje a co ne.. Pořád na nás všichni volali [heló mistr]. Místní lidé tedy byli neuvěřitelně vstřícní = úsměv pokaždé když jsme šli kolem, malé děti mávali o sto šest a udělat fotku s bělochem chtěl snad každej. Třeba jednomu jsme kývli na foto a hned tam bylo asi 15 lidíV turistických oblastech byl zas bílej zdrojem peněz, takže tam jsme museli smlouvat a prostě nasadit klapky na oči a rvát se davem. No a to, že je tu zrovna Ramadán znamenalo tiché večery bez hudby a alkoholu. Nikde ani nic neprodávali (jen to pivo Bintang) a dokonce ulice byly tak trochu poloprázdné téměř ve všech městech. Mimochodem Ramadán je i tady v Singapuru, a příští pátek to celé vrcholí a to jsou národní prázdniny a všichni někam jedou.
Jazyk – Bhassa
No ještě že v průvodci je slovník. Za 10dní jsme se naučili poměrně obstojně mluvit o cenách, o jídle, zdravit, děkovat a říkat MAHAL = to je drahý. Bhassa je úředním jazykem Indonésie a jinak mají snad 250 dlaších jazyků, takže místní z různých regionů musí mluvit Bhassou aby si rozumněli. Bhassa se používá i v Malajsii, takže super že se domluvíme i tam.
Jídlo
Ať si objednáte co si objednáte, vždy dostanete rýži nebo nudle s kousky kuřete. Už po třech dnech jsem hledal alternativy, když jsem slyšel [nasi goreng], ale zas na druhou stranu to mělo pozitivní vliv na trávicí systém, takže jsme překvapivě neměli žádné problémy.
Měna a ceny
Jen stručně. Platí se v tisících rupií. Kurs je že 1 CZK = 500 Rupií. Z bankomatu jsme vybírali vždy 1,5 mega (= 3000 CZK).. víc ani vybrat nešlo.
Koukněte na další příspěvek: Perličky z Indonésie
Trip byl moooc zajímavej, úplně jiný podnebí a spousta nového. Vůbec žádnej problém nebyl, takže co více si přát.. Program byl dost pestrý a snad jedinou věc, kterou jsme nerealizovali byl výstup na vulkán (důvod: hora byla zavřená).
Program
Mapa a náplň naseho 10ti dennih putovani je k nahlednuti v mapě. Cestovali jsme z Yogyakarty uprostred Javy smerem k Jakarte. Kouknete co vse umi googlemapy :)
Zobrazit velkou mapu Indonesie - Java v novém okně.
Foto, Video
Konecne jsem se take dostal k tomu abych setridil svoje fotky a videa (jeste cekam na Tomasovo).
odkaz na FOTOGALERII
odkaz na VIDEA
Místní lidé a náboženství
V Indonésii žije celkem asi 250mil lidí a z toho téměř polovina na Jávě. Znamená to, že tam téměř nejsou divoká zvířata, je tam bezpečno a obyčejná města mají aglomerace, které se táhnou i třeba 100km na každou světovou stranu. Dominantním náboženstvím je Islám (asi 80pct), ale tak trochu jinej Islám než ho prezentují média v Evropě. Ohledně náboženství jsme mluvili s místníma snad nejvíce a nejčastěji padalo slovo tolerance. Znamená to, že vedle sebe žijí muslimové, hinduisté, buddhisté, křesťané a já nevim kdo ještě. Dokonce i v rodině mohou mít různá náboženství, za což by se v Arábii pozabíjeli. No hodně se tedy mluvilo o základech těch náboženství jako Rámajána, Kniha mrtvích, apod. (to co každej slyšel ve škole). Pak taky jak je to s těma jejich bohama a vůbec co které náboženství dovoluje a co ne.. Pořád na nás všichni volali [heló mistr]. Místní lidé tedy byli neuvěřitelně vstřícní = úsměv pokaždé když jsme šli kolem, malé děti mávali o sto šest a udělat fotku s bělochem chtěl snad každej. Třeba jednomu jsme kývli na foto a hned tam bylo asi 15 lidíV turistických oblastech byl zas bílej zdrojem peněz, takže tam jsme museli smlouvat a prostě nasadit klapky na oči a rvát se davem. No a to, že je tu zrovna Ramadán znamenalo tiché večery bez hudby a alkoholu. Nikde ani nic neprodávali (jen to pivo Bintang) a dokonce ulice byly tak trochu poloprázdné téměř ve všech městech. Mimochodem Ramadán je i tady v Singapuru, a příští pátek to celé vrcholí a to jsou národní prázdniny a všichni někam jedou.
Jazyk – Bhassa
No ještě že v průvodci je slovník. Za 10dní jsme se naučili poměrně obstojně mluvit o cenách, o jídle, zdravit, děkovat a říkat MAHAL = to je drahý. Bhassa je úředním jazykem Indonésie a jinak mají snad 250 dlaších jazyků, takže místní z různých regionů musí mluvit Bhassou aby si rozumněli. Bhassa se používá i v Malajsii, takže super že se domluvíme i tam.
Jídlo
Ať si objednáte co si objednáte, vždy dostanete rýži nebo nudle s kousky kuřete. Už po třech dnech jsem hledal alternativy, když jsem slyšel [nasi goreng], ale zas na druhou stranu to mělo pozitivní vliv na trávicí systém, takže jsme překvapivě neměli žádné problémy.
Měna a ceny
Jen stručně. Platí se v tisících rupií. Kurs je že 1 CZK = 500 Rupií. Z bankomatu jsme vybírali vždy 1,5 mega (= 3000 CZK).. víc ani vybrat nešlo.
- Spaní 200 CZK / pokoj 2L / noc / vč snídaně
- Doprava 3 km / 10 CZK / 2 osoby, 1h / 20 CZK / 2 osoby, 5h / 70 CZK / 1 osoba
- Jídlo – ryze a kure 30 CZK / 1 porce
- Voda 10 CZK / 1L
- Pivo 50 CZK / 0,6L / lahvove v restauraci i v supermarketu
- Výlet do džungle 300 CZK / 1 osoba / skoro celý den
Koukněte na další příspěvek: Perličky z Indonésie
sobota 4. září 2010
Perličky z Indonésie - Jáva
Přidal jsem ještě výběrovou galerii místních domorodců. Fotky jsme vždy pořizovali po krátké konverzaci. Takže to chce prostě jít za těma lidma "skoro do kuchyně".
Autobusy. Stačí stát na ulici a vsadim se s každým, že do 5ti minut pojede. Stačí bejt bílej a jít vlevo (protože se tu řídí vlevo) a místní minbusy sami zastaví. Pak jsme vždy domluvili cenu ještě před nastoupením a jelo se.
Naháněči. Jsou všude a dokonce naskočili do ještě jedoucího busu a hned nás tahali na jídlo nebo do rikši jako odvoz ke chrámu.
Rikša. Jednou borec do kopce nemohl uvézt dva obry s báglama, tak jsme kousek cesty tlačili a fakt je to makačka.
Vlak. Nějaký prckové házeli šutry na vlak :D Schválně, kdo to jako malej nezkusil ??
Rýžová pole. Krčín je žabař oproti místním.
Modlení. Mešity pořád v pravidelných časech halekají. Průvodce se cestou do Green Canyonu zastavil na modlení. Vytáhl čepičku a bílej plášť ze svýho skútru a mazal do mešity odkud halekali ty jejich zpěvy.
Prales. Hned po vstupu do pralesa spadl 2m od nás kokos, protože to tam shodili opice.
Džungle. Spadl jsem na kluzkém kameni a odřel si trochu loket. Místní průvodce mi na to vymačkal nějakej list a řekl že to je antibiotikum stejný jako dezinfekce v nemocnici.
Prodavači, hudebníci v busu. Cestou tam pořád někdo leze a prodává něco (čistítka uší – 20 haléřů), nebo hraje na kytaru a nebo třeba muslimskej kněz udělal motlitbu.
Hot spirng. Horký pramen ve výšce 2000 m.n.m. Prostě tekla horká voda přímo ze skály.
Show. Neuvěřitelná Wild Western Show v ZOO. Cvičená zvířata a takovejch detailů. Skoro jak vystoupení ve Vegas.
Orangutan. V ZOO po nás lezl opičák. Byl sice trochu jak miminko, ale pořád se mi snažil vypíchnout oko.
V Jakartě se ani nezastavujte a rychle odjeďte někam pryč, je to neskutečně špinavý město, kde se nedá dýchat a na letišti mají tvrdý lavičky na přespání (poslední noc).
Všde byli cedulky evakuace v případě tsunami.
Autobusy. Stačí stát na ulici a vsadim se s každým, že do 5ti minut pojede. Stačí bejt bílej a jít vlevo (protože se tu řídí vlevo) a místní minbusy sami zastaví. Pak jsme vždy domluvili cenu ještě před nastoupením a jelo se.
Naháněči. Jsou všude a dokonce naskočili do ještě jedoucího busu a hned nás tahali na jídlo nebo do rikši jako odvoz ke chrámu.
Rikša. Jednou borec do kopce nemohl uvézt dva obry s báglama, tak jsme kousek cesty tlačili a fakt je to makačka.
Vlak. Nějaký prckové házeli šutry na vlak :D Schválně, kdo to jako malej nezkusil ??
Rýžová pole. Krčín je žabař oproti místním.
Modlení. Mešity pořád v pravidelných časech halekají. Průvodce se cestou do Green Canyonu zastavil na modlení. Vytáhl čepičku a bílej plášť ze svýho skútru a mazal do mešity odkud halekali ty jejich zpěvy.
Prales. Hned po vstupu do pralesa spadl 2m od nás kokos, protože to tam shodili opice.
Džungle. Spadl jsem na kluzkém kameni a odřel si trochu loket. Místní průvodce mi na to vymačkal nějakej list a řekl že to je antibiotikum stejný jako dezinfekce v nemocnici.
Prodavači, hudebníci v busu. Cestou tam pořád někdo leze a prodává něco (čistítka uší – 20 haléřů), nebo hraje na kytaru a nebo třeba muslimskej kněz udělal motlitbu.
Hot spirng. Horký pramen ve výšce 2000 m.n.m. Prostě tekla horká voda přímo ze skály.
Show. Neuvěřitelná Wild Western Show v ZOO. Cvičená zvířata a takovejch detailů. Skoro jak vystoupení ve Vegas.
Orangutan. V ZOO po nás lezl opičák. Byl sice trochu jak miminko, ale pořád se mi snažil vypíchnout oko.
V Jakartě se ani nezastavujte a rychle odjeďte někam pryč, je to neskutečně špinavý město, kde se nedá dýchat a na letišti mají tvrdý lavičky na přespání (poslední noc).
Všde byli cedulky evakuace v případě tsunami.
pátek 3. září 2010
středa 1. září 2010
Prvni dny v campusu
Casu je obzvlast v prvnim tydnu malo, takze opet strucne. Na koleji uz jsem se zabydlel. Bydla je super - Ind zijici od mala v Kanade (takze plynula americka anglictina). V pondeli jsem mel prvni prednasku a dnes byla Orientation. Tj. svolani vsech 400 exchange studentu a pak jsme se sesli v jenom baru. Je tu strasne moc svedu a pak proste lidi z celyho sveta. Veskere piti je tu neskutecne drahy (pivo skoro za stovku), takze aspon budeme vic cestovat. Zitra je welcome party a taky uz vice skoly a o vikendu bud nekam vyrazime, nebo je organizovana City-tour. No mam v planu poresit jeste hafo veci (napr fotky z tripu, vyridit mooc emailu, vybavit trochu pokoj, apod..), ale predmety uz nastesti mam nejak poreseny. Mejte se (at nejste spinavy)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)