Trip byl moooc zajímavej, úplně jiný podnebí a spousta nového. Vůbec žádnej problém nebyl, takže co více si přát.. Program byl dost pestrý a snad jedinou věc, kterou jsme nerealizovali byl výstup na vulkán (důvod: hora byla zavřená).
Program
Mapa a náplň naseho 10ti dennih putovani je k nahlednuti v mapě. Cestovali jsme z Yogyakarty uprostred Javy smerem k Jakarte. Kouknete co vse umi googlemapy :)
Zobrazit velkou mapu Indonesie - Java v novém okně.
Foto, Video
Konecne jsem se take dostal k tomu abych setridil svoje fotky a videa (jeste cekam na Tomasovo).
odkaz na FOTOGALERII
odkaz na VIDEA
Místní lidé a náboženství
V Indonésii žije celkem asi 250mil lidí a z toho téměř polovina na Jávě. Znamená to, že tam téměř nejsou divoká zvířata, je tam bezpečno a obyčejná města mají aglomerace, které se táhnou i třeba 100km na každou světovou stranu. Dominantním náboženstvím je Islám (asi 80pct), ale tak trochu jinej Islám než ho prezentují média v Evropě. Ohledně náboženství jsme mluvili s místníma snad nejvíce a nejčastěji padalo slovo tolerance. Znamená to, že vedle sebe žijí muslimové, hinduisté, buddhisté, křesťané a já nevim kdo ještě. Dokonce i v rodině mohou mít různá náboženství, za což by se v Arábii pozabíjeli. No hodně se tedy mluvilo o základech těch náboženství jako Rámajána, Kniha mrtvích, apod. (to co každej slyšel ve škole). Pak taky jak je to s těma jejich bohama a vůbec co které náboženství dovoluje a co ne.. Pořád na nás všichni volali [heló mistr]. Místní lidé tedy byli neuvěřitelně vstřícní = úsměv pokaždé když jsme šli kolem, malé děti mávali o sto šest a udělat fotku s bělochem chtěl snad každej. Třeba jednomu jsme kývli na foto a hned tam bylo asi 15 lidíV turistických oblastech byl zas bílej zdrojem peněz, takže tam jsme museli smlouvat a prostě nasadit klapky na oči a rvát se davem. No a to, že je tu zrovna Ramadán znamenalo tiché večery bez hudby a alkoholu. Nikde ani nic neprodávali (jen to pivo Bintang) a dokonce ulice byly tak trochu poloprázdné téměř ve všech městech. Mimochodem Ramadán je i tady v Singapuru, a příští pátek to celé vrcholí a to jsou národní prázdniny a všichni někam jedou.
Jazyk – Bhassa
No ještě že v průvodci je slovník. Za 10dní jsme se naučili poměrně obstojně mluvit o cenách, o jídle, zdravit, děkovat a říkat MAHAL = to je drahý. Bhassa je úředním jazykem Indonésie a jinak mají snad 250 dlaších jazyků, takže místní z různých regionů musí mluvit Bhassou aby si rozumněli. Bhassa se používá i v Malajsii, takže super že se domluvíme i tam.
Jídlo
Ať si objednáte co si objednáte, vždy dostanete rýži nebo nudle s kousky kuřete. Už po třech dnech jsem hledal alternativy, když jsem slyšel [nasi goreng], ale zas na druhou stranu to mělo pozitivní vliv na trávicí systém, takže jsme překvapivě neměli žádné problémy.
Měna a ceny
Jen stručně. Platí se v tisících rupií. Kurs je že 1 CZK = 500 Rupií. Z bankomatu jsme vybírali vždy 1,5 mega (= 3000 CZK).. víc ani vybrat nešlo.
- Spaní 200 CZK / pokoj 2L / noc / vč snídaně
- Doprava 3 km / 10 CZK / 2 osoby, 1h / 20 CZK / 2 osoby, 5h / 70 CZK / 1 osoba
- Jídlo – ryze a kure 30 CZK / 1 porce
- Voda 10 CZK / 1L
- Pivo 50 CZK / 0,6L / lahvove v restauraci i v supermarketu
- Výlet do džungle 300 CZK / 1 osoba / skoro celý den
Koukněte na další příspěvek: Perličky z Indonésie
Žádné komentáře:
Okomentovat